Znáte všechny velikonoční zvyky a tradice? O některých už možná ani nevíte

Ostatní 11. dubna 2019 | 14:58 — Monika Moorová
Těšíte se na Velikonoce? V České republice se tento tradiční křesťanský svátek těší velké oblibě a nemizí tedy ani zvyky s nimi spojené. Především na vesnicích a malých městech se lidé veselí a Velikonoce oslavují všichni bez rozdílu věku.
Další 4 fotografie v galerii
Velikonoce již klepou na dveře, jste připraveni na zástup koledníků? / Shutterstock

Víte ale, proč v tyto dny zní po vsi řehtačky, rozumíte správně nejznámější koledě a víte, který den je třeba uklidit domácnost a kdy určitě neprat prádlo? Pojďte si připomenout, proč a jak se dříve velikonoční obyčeje dodržovaly.

Symboly mládí a nového života

Asi nejznámějším a nejdodržovanějším zvykem u nás je koleda s pomlázkou v ruce. Dříve bylo pondělní vyšlehávání spleteným vrbovým proutím a výslužka doménou výhradně chlapců, dnes už ale běžně potkáte i dívky, které si jdou vykoledovat něco dobrého. Stará tradice tvrdí, že proutí je symbolem mládí a vajíčka zase nového života. Muži tak ženy švihali, mrskali či chcete-li šupali pomlázkou, aby je omladili a dodali jim zdraví a krásu. Ženy jim za to na oplátku darovaly kraslice a malovaná vejce. 

Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný....

Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný, … neexistuje snad žádný Čech, který by tuto notoricky známou koledu neznal. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad významem jednotlivých slov textu? Co je to ta „provoda“? Tak se dříve říkalo první neděli po Velikonocích. Do roku 1094 se totiž tyto svátky slavily po dobu osmi dnů. Od Božího hodu Velikonočního až do oné „Provody“ či chcete-li provodní neděle. Nyní je tak jasné, že původní smysl říkanky neměl nic společného s doprovázením, ale s časovým určení oslav.  

Řehtačky a klapačky nahrazovaly zvuk zvonů

Velikonoční veselí dříve začínalo již čtvrteční večerní mší, kdy na každé vsi utichaly zvony, které prý odlétaly do Říma. Znovu se pak rozezněly až na Bílou sobotu a mezitím je nahrazoval hluk řehtaček a klapaček. Po vsích tak ráno, v poledne a navečer vyrážely skupinky především chlapců, kteří obcházeli dům po domu a pronikavými zvuky informovali sousedy o klekání a poledni namísto zvonů. Za odměnu dostávali podobně jako při pondělní koledě vajíčka či něco dobrého na zub. O jiném magickém svátku a jeho významu si přečtěte zde.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Tohle tělíčko kralující České Miss je volné! Šteflíčková přiznala rozchod!

Vysazujeme bylinkový záhon: Jaké léčivky by v něm neměly...

Zůstala vám vařená vejce? Připravte si pštrosí vejce nebo...

Zbavte svou kočku škrábání nábytku přírodní cestou a...

Velikonočním pondělím vrcholí svátky jara. Proč se...

Proměňte obyčejnou sklenici v kouzelnou zahrádku

Čarujte s plechovkami. Vytvořte nový příborník nebo stojan...

Zavřít reklamu