Alergie a potravinové intolerance: Jak je rozpoznat a kdy začít do jídelníčku zařazovat různé alergeny?

Zdraví 24. listopadu 2019 | 15:42 — Anna Novotná
KFS potravinovými alergiemi jakoby se v poslední době roztrhl pytel. Každý druhý nemůže lepek, laktózu, sóju nebo vejce. Jak správně zařadit potenciální alergeny, aby se vaše dítě jednou nemuselo omezovat ve stravě? Odpověď hledejte v "imunologickém okně".
Další 2 fotografie v galerii
Potravinová intolerance je poruchou metabolismu / Depositphotos

V první řadě je nutné rozlišovat alergii a potravinovou intoleranci. Potravinová alergie vás může zasáhnout v kterémkoliv věku a také může postupem času sílit nebo slábnout. Jakmile sníte potravinu, která alergii způsobuje, tělo většinou velmi rychle spustí obrannou reakci, která může v nejhorším případě vést až k anafylaktickému šoku. Alergickou reakci často vyvolá i stopové množství alergenu a může se projevit svěděním či pálením jazyka, sliznice rtů, úst, až stažením hrdla, otoky v oblasti obličeje, ale i zažívacími problémy.

Oproti tomu potravinová intolerance je poruchou metabolismu, kdy tělu většinou chybí enzym, který by zpracoval určitou složku potravy. Zrovna tak jako u alergie se může potravinová intolerance vyvíjet v průběhu času. Stačí, aby některý enzym přestal být aktivní a najednou máte při pozření mléka či pečiva pocity plynatosti a trpíte na průjmy. Některým lidem stačí snížit přijímané množství například mléka, nebo potravin s lepkem a problémy vymizí.

Správný čas = imunologické okno

Není to tak dávno, co platilo tvrzení, že dětem by se potenciální alergeny měly dávat co nejpozději, jelikož příliš brzký kontakt s těmito potravinami by mohl vyvolat alergii. V současné době se však mluví o tzv. imunologickém okně, kterým děti procházejí mezi 16. a 26. týdnem života – tedy mezi čtvrtým a šestým měsícem. Někteří také hovoří o tom, že by se alergeny měly zavádět ještě ve chvíli, kdy matka kojí, jelikož mateřské mléko může pomoci se s alergeny vyrovnat.

Chcete-li tedy vytvořit dítěti správnou imunitu, je důležité jej s potenciálními alergeny seznámit v této době. Můžete tak výrazně snížit pravděpodobnost vzniku alergií a napomůžete tomu, aby organismus dítěte toleroval všechny potraviny.

Lepek

Pšenice, žito, ječmen a oves by neměly být zavedeny dříve než ve třetím měsíci věku dítěte, ale také ne později než v šestém měsíci. Pozdní zavedení lepku může vést nejen k alergii na obilniny, ale také zvyšuje riziko vzniku celiakie, kterou trpí čím dál tím více lidí. Proto se doporučuje zavádět lepek postupně v období imunologického okna, a to společně s kojením, které má ochranný vliv, mezi čtvrtým a sedmým měsícem života dítěte. Náhlé zavedení velkého množství lepku, nebo jeho pozdní zavádění do stravy riziko celiakie zvyšuje.

Sója

Ani sója by neměla být z kojeneckého jídelníčku vynechávána. Ovšem jen velmi výjimečně. Rozhodně se pravidelná náhrada mateřského nebo kojeneckého mléka mlékem sójovým nedoporučuje. Sójové extrakty nejsou plnohodnotnou stravou, tím spíš ne pro kojence.

Vejce

I vejce by mělo dítě dostat ve věku 4 až 6 měsíců. Samozřejmě dostatečně tepelně upravené. Několikanásobně tak snížíte riziko, že bude mít dítě později alergii na vaječné, ale i jiné bílkoviny, nebo riziko přecitlivělosti na inhalační alergeny, jako jsou například roztoči, pyly nebo zvířata.

Laktóza

Výrobky z kravského mléka, jako jsou tvaroh, jogurty, ale i umělé kojenecké mléko by se měly do jídelníčku zařadit podle úplně stejných principů, jako ostatní potenciální alergeny. Děti, které jsou v období imunologického okna seznámeny s bílkovinou kravského mléka, na ní bývají alergické mnohem méně často, než děti, které s ní byly seznámeny později.

Ryby

Někteří odborníci doporučují podávat rybí maso až po roce života dítěte. Včasné podávání mořských ryb je ale důležité nejen z hlediska snížení rizika vzniku potravinové alergie, ale také kvůli správným výživovým návykům v dětství i dospělosti. Rybí maso můžete dokonce sehnat již v hotových dětských příkrmech, které jsou důkladně a velmi přísně sledovány.

Arašídy a ostatní ořechy

Traduje názor, že děti do tří let by neměly ořechy vzít do pusy. Má to jeden velmi vážný důvod, a to, aby je nevdechly. Z hlediska vzniku alergie by však měly být do stravy zařazovány v rozmixované formě například do kaší nebo jogurtu. Ke snížení rizika vzniku alergie stačí zařadit malé množství v období mezi čtvrtým a šestým rokem života. Dále čtěte: Správně oblečené miminko v zimě: Jak poznáte, že je mu zima?.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Lucie Bílá odkrývá své soukromí více, než bývalo zvykem

Oživte svůj byt veselými květináči. Puntíky jsou sázkou...

Co byste nikdy neměli dávat do mikrovlnky. Jen příbory to...

Se škůdci pokojových rostlin lze účinně bojovat i...

Udržovat matraci v čistotě by měla být samozřejmost....

Připravte se na jaro. Vyrobte si hnojivo, které vám zajistí...

Pěstování minikiwi je překvapivě jednoduché. Zasaďte si...

Zavřít reklamu